„Mallorca“ od Maríi Fortezy, bezprecedentní klenot.
"Malorca, jejíž krásu tolikrát opěvovali básníci...". Tak se jmenoval krátký film Mallorca, Maria Forteza. Natočeno v letech 1932 až 1934 a nedávno umístěné ve Španělské filmové knihovně, mohlo by to být první zvukový film režírovaný ženou ve Španělsku. A můžete to vidět na kanálu #DoréEnCasa mezi 5. a 8. květnem.
Namontován na lodi, na plavbě, která překonává Středozemní moře, váží kotvy, rozbíjí vlny a dostává se k útesům Baleárského ostrova. Jakmile v přístavu, komora Forteza vstupuje přes majestátní bránu Palmy, chodit po ulicích židovské čtvrti, Almudaina, katedrála, palmová promenáda, přístav, terasy... A později pokračuje podél pobřeží s malými rybářskými čluny, přes zátoky nebo přírodní přístavy, jeho hory, jeho strmé pobřeží... Dnes, když nemůžeme cestovat do Mallorca je hezké ji vidět takovou, jaká byla ve 30 letech: bez masové turistiky, málo aut, velká stáda ovcí...
Palma de Mallorca ve 30. letech.
María Forteza to podle prologu režírovala jako pocta Isaacu Albénizovi, skladateli a klavíristovi že jednu ze svých partitur již věnoval Baleárskému ostrovu.
„Nabídka: Svedeni dokonalostí tvého umění cestujeme, vzrušeni, cestou, kterou nám vytyčil neklid, toužíme po tvé nesmrtelnosti. Proto jako vroucí a jednoduchá pocta, nabízíme vaší nehynoucí paměti tato malá kinematografická díla inspirovaný estetikou vaší hudby“, stojí na prvních plakátech.
Poté začnou obrazy, voiceover a hudba. Ty obrazy, které hledají stejnou inspiraci, jakou nacházel Albéniz ve své době. Sedm minut a čtyřicet sekund, které dorazily do španělské filmové knihovny v roce 1982 a že naštěstí, abychom to mohli vidět nyní, byli naskenováni několik dní před uvězněním. Mezitím pokračuje vyšetřování filmu, který by mohl být prvním zvukem režírovaným ženou, předvídavě divoká kočka, **Rosario Pi (1935), ** další průkopnická filmařka, ano, poznala, i když ne tolik, jak by měla.
María Forteza, první žena režisérka zvukového filmu: 'Mallorca'
Problém při hledání dalších informací o natáčení Mallorky a Maríi Fortezy? Obvyklý. „Jeho jméno se v dobovém tisku neobjevuje. Zdá se, že to nikdo z kruhů historie španělské nebo baleárské kinematografie nezná a nezařazuje do kontextu,“ říká Josetxo Cerdán, ředitel Španělské filmové knihovny. „Ten malý výzkum, který jsme byli schopni vyvinout, podtrhuje to, co feministická historiografie a teorie zdůrazňovaly po celá desetiletí: ženy byly vymazány z historie. A v případě Maríi Fortezy se to, jak se zdá, stalo doslova: byl vymazán jak z dějin španělské kinematografie, tak ze sociálních dějin což nám umožňuje rekonstruovat online přístup k různým zdrojům“.
Ani zatím nenašli záznamy o natáčení nebo produkci. To by mohlo znamenat, říkají z Filmoteca, že jen velmi málo lidí vidělo film mimo jeho propagátory. Další důvod, proč byl film zapomenut, byl odložen a až dosud by jméno María Forteza nikdo neslyšel. Naštěstí je Filmoteca odhodlána získat další data a pokračovat ve vyšetřování. A přitom všichni můžeme chodit po Mallorce ve 30. letech sledování filmu dál #DoréEnCasa.
Isaac Albéniz, další zamilovaný do Mallorky.