Jsme na pokraji vyhynutí (slovo Davida Attenborougha)

Anonim

Sir David Attenborough v rezervaci Maasai Mara Game Reserve v Keni

Sir David Attenborough v rezervaci Maasai Mara Game Reserve, Keňa (David Attenborough: A Life on Our Planet)

Zde je to, co je influencer, ale skutečný influencer, který chceme ze všech sil ovlivnit nové generace. Nic víc a nic míň než David Attenborough dosáhl na Instagramu za pár dní pět a půl milionu sledujících. Jeho prezentační video má téměř 18 000 milionů zhlédnutí a virtuálně ho vyzpovídaly osobnosti tak různorodé jako David Beckham nebo malý princ George, následník britského trůnu.

Co ale přimělo dobrodruha, šiřitele, vědce k tomu, aby se ve svých 94 letech najednou takto prezentoval na sociálních sítích? Jak by to mohlo být jinak, byl jeho horlivým aktivismem proti změně klimatu co ho vedlo k tomu, že použil tuto mobilní aplikaci k propagaci svého nového dokumentárního filmu David Attenborough: A Life on Our Planet, premiéra na platformě Netflix loni 4. října.

Pro nás, kteří už nejsme tak mladí Bylo útěchou znovu slyšet, že „Ahoj, jsem David Attenborough“, válečný pokřik (ekologický) která po desetiletí předcházela jeho grandiózním inscenacím souvisejícím s přírodním světem. To, co, jak doufáme, zaznamenají kromě svých mobilů také v jejich hlavách navždy nové generace, jejichž vlastní přežití bude podle Britů v dokumentu do značné míry záviset na tom, co se naučí a dokážou změnit v současnosti, což je pro planetu kritický okamžik.

"Naše planeta směřuje ke katastrofě. Musíme se naučit pracovat s přírodou a ne proti ní," slyšíme varovat Attenborough, když prochází – jako výjimečný svědek – svým vlastním životem (téměř sto let starým) a odhaluje změny a nerovnováhy, ke kterým na Zemi došlo od 30. let minulého století do současnosti. Dělá to tak, že vášnivě vypráví o svých osobních úspěších – stále opakuje, jaké měl štěstí, že mohl prozkoumat nejdivočejší místa na světě – ale také používá vědecké údaje k potvrzení svého vlastního svědectví: v roce 1837 bylo na Zemi 66 % panenských oblastí; v roce 2020 nám zbývá pouze 35 %.

Palmová plantáž vedle oblasti džungle na Borneu

Palmová plantáž vedle oblasti džungle na Borneu (David Attenborough: Život na naší planetě)

Tak se odehrává první část filmu, která nás učí, co Holocen (názvosloví dané vědci naší době) a vysvětluje nám, jak Země 65 milionů let pracovala na rekonstrukci živého světa od posledního hromadného vymírání, které ukončilo věk dinosaurů. Protože podle přírodovědce a jak ukazuje geologie, Na naší planetě došlo k pěti masovým vymírání a nejhorší je, že bychom byli na pokraji toho šestého.

Pro lidskou bytost „Holocén byl zahradou rozkoší“, ujišťuje vypravěč oceněný Emmy, protože díky jeho nepřetržité rovnováze se nám podařilo vyvinout a postoupit, ale také vyčerpat planetu.

Přichází nová katastrofa a nejhorší je, že si toho nevšimneme, od ztráty nejdivočejších míst na planetě a také její biologické rozmanitosti, přináší s sebou smrtelnou nerovnováhu: „Živý svět je jedinečný a velkolepý zázrak. Miliardy jednotlivců z milionů druhů rostlin a živočichů velké rozmanitosti a bohatosti spolupracují, aby těžili z energie slunce a nerostů Země, vedou životy, které jsou vzájemně propojeny způsobem, který se navzájem podporuje.“ Nebo to řekni jinak: ničením biodiverzity ničíme sami sebe.

Bělení korálů v důsledku globálního oteplování.

Bělení korálů v důsledku globálního oteplování (David Attenborough: Život na naší planetě).

Což nás přivádí k druhé a děsivé části dokumentu, kdy nám Attenborough ukazuje škody způsobené vaší generací na planetě (masivní rybolov a pěstování, kyselost a oteplování vody, ničení biotopů v lesích a džunglích atd.) a tragické následky Co by přineslo, kdyby se toho příštího i nadále účastnil globální pokles.

Dekádu po dekádě, od současnosti do roku 2100, film nám ukazuje budoucnost jako domeček z karet ve kterém každé písmeno padá jedno po druhém a nenávratně stahuje další do propasti: kácení Amazonky mění globální hydrologický cyklus, v Arktidě by v létě došel led, a proto se méně sluneční energie odráží zpět do vesmíru, severní taje uvolňující metan, moře se stále ohřívá a voda se stává mnohem kyselejší, což způsobuje odumírání korálových útesů a tím i pokles populace ryb, produkce potravin na polích je vyčerpána a opylující hmyz mizí, teplota planety stoupne o čtyři stupně Celsia a část planety se stává neobyvatelnou, takže miliony lidí zůstaly bez domova…

Modrá velryba a její mládě.

Modrá velryba a její mládě (David Attenborough: Život na naší planetě).

Šesté masové vymírání přichází za pouhých 100 let a nikdo neví, jak se to stalo... nebo lépe řečeno, věděli jsme, ale nechtěli jsme věnovat pozornost signálům, které nám planeta vysílala.

Máme se s tím spokojit? narativní výsledek založený na takových hrozných předpovědích ? Ne, svatozář naděje dosáhne konce David Attenborough: Život na naší planetě ve formě „jednoduchých“ řešení, z nichž některá vám neprozradíme a budete je muset vidět na Netflixu, ale ( pozor, spoiler!) mají hodně společného se zdravým rozumem, nejméně zdravým rozumem: "Pokud se staráme o přírodu, příroda se stará o nás", slova Davida Attenborougha.

PŘIHLÁSTE SE ZDE k odběru našeho newsletteru a získejte všechny novinky od Condé Nast Traveler #YoSoyTraveler

Led v Severním ledovém oceánu.

Led v Severním ledovém oceánu (David Attenborough: Život na naší planetě).

Přečtěte si více