Velká terasa apartmánu Rodalquilar
Mimo sezónu, Rodalquilar proudila v turistické prázdnotě. Pod ním leželo město a zbytky hornické kolonie mrtvola staré továrny na zlato . Ve stínu zdí bylo něco spektrálního otevřena slunci.
Fede na nás čekal v bytě. Byl pohledný, usměvavý. Výzdoba byla v pohodě. Cuce se to líbilo. Na terasu vede schodiště . Stoupáme. Bílé polštáře, barový pult, židle Acapulco. Ještě nebylo horko.
Klid v Cabo de Gata mimo sezónu
Cuca šel dolů něco zkontrolovat v počítači. Přišel dokumentovat Carmen de Burgos, průkopník generace '98 na obranu práva žen . Fede mi řekl, že se tam narodila Carmen a že je její životní partnerkou Ramon Gomez de la Serna , ale to muselo být řečeno na konci.
Přikývl jsem. Během cesty absolvoval s Cucou podrobnou prohlídku jeho života. Vlastnil jeho otec pozemky, doly a statek La Unión ; byl vicekonzulem v Portugalsku. Byla dcerou náčelníka, který se provdal za bohémského malíře a pod pseudonymem se stal novinářem kolumbijský . Když její manželství ztroskotalo, potkala Gómeze de la Sernu; génius gregueríi, který recitoval na hrazdě.
Obývací pokoj v apartmánu Rodalquilar
Šel jsem ven na procházku . Přeskočil jsem majáky a vstoupil do hornického města. Zůstalo stát jen pár zdí se zbytky barev. myslel jsem jak moc ta neklidná mladá žena to místo musela nenávidět . O století později nahota prostředí formovala atmosféru, která chrání svatyně. Jsou místa, která šeptají zprávy . Tenhle řekl: prostě musíte být pod sluncem.
Rozhodl jsem se to poslechnout . V Janovská pláž někteří kolemjdoucí šli malátně. Rozložili jsme ručníky a lehli si se zavřenýma očima. NEBO Slaný vánek otřásal kopci, které obklopovaly záliv.
Myslel jsem, že to stačí, že cesta, o které jsem tolik pochyboval, vedla mimo Cucu. Hrála na roli Carmen de Burgos; Nemohl jsem být Gómez de la Serna. Můj talent nestačil.
Pláž Genovese
Měli jsme večeři v Cala Higuera . K restauraci se šlo po polní cestě. Světlo sláblo; blížíme se k moři. Písně vibrovaly do kolébání vln. Jeho zvuk se překrýval s našimi hlasy na terase Úkryt . Myslel jsem, že název místa je vhodný. Celý Cape byl.
Po příjezdu do apartmánu sex byl krátký, neoficiální . Cuca začal číst román. Jeden jsem otevřel láhev kozy a bota, víno, které nám doporučil Fede. Obraz zvířete zapadl do krajiny.
Fíkovník z Cabo de Gata
Vyšel jsem na terasu s drinkem a nechal ho na baru. Měsíc osvětloval siluetu města . Naklonil jsem se přes zábradlí a pozoroval fantasmagorie opuštěné kolonie. Jako v instalaci Carlos Bunga stěny kreslily neexistující labyrint. Jen být na slunci, pomyslel jsem si.
Druhý den ráno mě Cuca vzbudila za svítání. Když jsem vylezl ze sprchy, voněl jsem jako káva. Na kuchyňském stole byl toast, olej a prázdnou láhev vína.
"Bylo to nutné?" zeptal se Cuca. pokrčil jsem rameny. Ozvěna příboje mě udržovala v bezpečí.
Kuchyně bytu v Rodalquilar
Zamířili jsme do Statek bratra . V roce 1928 došlo ke zločinu, který inspiroval dýka karafiátů z Carmen de Burgos a Krvavá svatba z Garcia Lorca. Místo bylo divoké. Kaple a zbytky stavby byly v troskách, chráněné plotem, který bránil přístupu. Cuca mi řekl, že událost měla stejný scénář jako její literární verze: láska mezi dcerou předáka a její sestřenicí útěk před nechtěnou svatbou s bratrem jejího švagra, zuřivost rodiny frustrovaného manžela, smrt milence.
Myslel jsem, že pustina je jako prázdná stránka. Rámec pro tragédii.
Statek bratra
Dny plynuly. Zatímco Cuca dělal rozhovory se staršími a nahlížel do rejstříku níjarské radnice, já osciloval mezi Mónsulem a pláží mrtvých . Světlo bylo bílé, voda světlá a čistá. Četl jsem knihy Carmen de Burgos nahý na písku; běžel přes pustiny; Vystoupil bych na plošinu dolu a rozjímal o pustině; pil víno z kozy; mluvil s Cucou u večeře; Splnil jsem svou souhrnnou funkci.
To je před rokem. Cuca zveřejnila svůj článek a v Cabo de Gata se otevřela další rána. Vrátím se mimo sezónu a budu hledat génia toho místa. Ten, kdo mi pošeptal, že prostě musíš být pod sluncem.