První je myšlenka. Pak krajina. Takto pracuje režisér Manuel Martin Cuenca. S Dcera (Kino uvedení 26. listopadu) jakmile mu řekli premisu, uviděl své protagonisty uprostřed Sierras of Cazorla a Segura. Představoval si je v Jaénu. Neobvyklá místa v kině a ne v našich seznamech oblíbených destinací.
“Jaén je neznámé místo i pro Andalusany” , argumentuje režisér Autor nebo Kanibal. „Zůstalo to uprostřed, vlaky tudy už neprojedou. Je to země hranic, je to země s největším počtem hradů ve Španělsku, protože 200 let byla hranicí mezi Nasridským královstvím Granada a křesťanskými královstvími.
Pro něj to ale nebyla tak neznámá země. Almerian, od ejido , jako malého ho posílali na letní tábory v Santiago of the Sword Později studoval a žil v Granadě a hodně jezdil do Jaén. Byl to ideální prostor pro jeho postavy.
Javier a Adela v Sieře.
Dcera Je to příběh páru Javier (Javier Gutiérrez) a Adela (Patricia López Arnáiz) že nemohou mít děti. Javier pracuje v centru pro mladistvé, kde se setkává Irene (Irene Virgüez Filippidis). Irene je sama, ztracená a těhotná. Javier a Adela se nabízejí, že se o ni postarají a pomohou jí výměnou za dítě v ní. Pro tak křehký pakt je ideálním prostředím odlehlé, izolované místo. Kde příroda vítězí nad lidskou přirozeností.
Martín Cuenca potřeboval místo příroda na povrchu. Krásné, neodbytné. Nevyzpytatelná, mateřská, ale i chladná. Matka příroda proti mateřským touhám jejích protagonistů. Přidání napětí.
"Příroda zde má dvojí význam" On říká. „Žijeme v civilizaci, která se izolovala od přírody, která se chce izolovat, která ji chce neustále napadat a porážet, vedli jsme proti ní válku. Místo abychom přijali, že jsme ještě jedna část, jsme tvůj nejhorší nepřítel. Pro mě ty nejprimitivnější příběhy, nejatavističtější v dobrém slova smyslu, nejprimárnější, jak tento zamýšlel, musí mít ten smysl s přírodou“.
Martín Cuenca (vlevo) střílející na podzim.
ŽIVÁ PŘÍRODA
Hlavním místem natáčení filmu je dům Javiera a Adely. Velký venkovský dům uprostřed ničeho, kam není snadný přístup. Je to dům v srdci Přírodní park Sierras de Cazorla, Segura a Las Villas. Dům postavený na troskách statku.
"Teď, když tolik mluvíme o vyprázdněném Španělsku." Tato zóna bylo vylidněno na příkaz Franca během 50. let, aby zde vznikl lovecký revír“. vysvětluje Martin Cuenca. „Ve volné přírodě žilo asi 15 000 lidí, kteří byli přesídleni do oblasti tzv nové statky, Dostali domy a teď jsou ty staré domy jediné, které lze koupit a postavit tam.“
Ty ve filmu jsou v oblasti tzv Satén z hrušně. Mezi Sierras de Cazorla a Segura, dole pole Hernán Perea, velká náhorní plošina ve výšce více než 1600 metrů.
„Můžete se tam dostat pouze ve vozech 4x4, nejbližší město s hotely, Arroyofrío, bylo hodinu daleko,“ pokračuje ředitel. A šli tam a vraceli se každý den. "Bylo to úžasné. Protože to byl výlet do přírody. Byli jste s chráněnou přírodou, se zvířaty. To je ta nejlepší část mé práce poznat a žít taková místa.“
Dům a mlha.
Martín Cuenca využil přírodu a krajiny Jaénu dvojnásob. První na prvních výletech, když ještě psali scénář. Bylo to setkání s těmi místy, která znal jako dítě v táborech.
„Bylo to mýtické místo, téměř mystický zážitek se tam vrátit. Přemýšlel jsem, jestli tam ještě bude sněžit, a zeptali jsme se majitele baru a řekl: "Také". Inspirovali se místem a jeho lidmi, kteří se později obrátili k některým postavám.
Museli točit třífázově, aby diváka „ošálili“ a na plátně ukázali čtyři roční období. Nebo alespoň těch téměř devět měsíců těhotenství. Natáčeli na jaře a na podzim a tak dostali žluté, oranžové, zelené tóny a také sníh a mlhu.
Na natáčení režisér a jeho tým rozhodně využili toho, co příroda nabídla. Od větru a přírodních zvuků, které se střetávají ukolébavku, kterou složil Vetusta Morla Dcera. Do mlh a světel každé hodiny dne.
Nejsou zde žádné speciální efekty.
„Příroda se k nám chovala báječně,“ vzpomíná. „Pokud mu vzdáte hold, pokud padnete na kolena… To řekl kameramanovi: "Klekni si před přírodou na kolena, je to tvoje nejlepší elektrika, nesnaž se to měnit." Musíme se přizpůsobit, využít toho. Závěrečný záběr dívky, vítr, světlo, to nejsou speciální efekty, to je zázrak, zázrak! Jste-li pokorní, příroda vám poděkuje.“