Aktualizováno na: 25. 3. 2022. Podle něj „Index demokracie 2021“ , publikováno The Economist Intelligence Unit (EIU) a s názvem "Čínská výzva", Norsko je nejdemokratičtější zemí na světě, následuje Nový Zéland a Finsko.
Důvod titulu? „Index demokracie 2021 hodnotí stav globální demokracie čelí výzvě Číny a pandemii covid-19 “, uvádějí ve zprávě.
V této zprávě zveřejněné 11. února 2022 Španělsko přechází od „plné“ demokracie k „defektní“.
Index demokracie nabízí snímek stavu demokracie ve 165 státech nezávislé a dvě území. Je založen na pěti kategoriích: volební proces a pluralismus, fungování vlády, politická participace, politická kultura a občanské svobody.
Na základě skóre na základě řady ukazatelů v rámci těchto kategorií je každá země klasifikována do jednoho ze čtyř typů režimů: „plná demokracie“, „defektní demokracie“, „hybridní režim“ nebo „autoritářský režim“.
Zpráva zveřejněná v roce 2021 nesla název „Ve zdraví a nemoci?“. V tomto třináctém vydání Indexu demokracie, který se zabývá globální demokracií v roce 2020, hlavní pozornost je věnována dopadu pandemie koronaviru (Covid-19) na demokracii a svobodu po celém světě.
Takže analyzujte „jak pandemie vedla k odnětí občanských svobod ve velkém měřítku a podnítil existující trend netolerance a cenzury odlišných názorů.“
Zpráva také zkoumá stav americké demokracie Po bouřlivém roce, kterému dominovala pandemie koronaviru, hnutí Black Lives Matter a vysoce kontroverzní prezidentské volby.
Norsko
V DEMOKRACIÍ ŽIJE POUZE POLOVIKA SVĚTA
Podle zprávy žije téměř polovina světové populace (49,4 %) v nějaké demokracii, ačkoli pouze 8,4 % žije v „plné demokracii“. Tato úroveň je vyšší než 5,7 % z roku 2019, protože několik asijských zemí zaznamenalo lepší hodnoty.
Více než třetina světové populace žije v autoritářském režimu, a velká část je v Číně.
Ukazují to výsledky Indexu demokracie 2020 počet „úplných demokracií“ se v roce 2020 zvýšil na 23 z 22 v roce 2019. Počet „chybných demokracií“ se snížil o dvě na 52. Ze zbývajících 92 zemí je 57 „autoritářských režimů“ a 35 jsou klasifikovány jako „hybridní režimy“.
Na základě údajů zaznamenaných tímto indexem v posledních letech "Demokracie není v pevném zdraví a v roce 2020 byla její síla dále testována pandemií."
Island, druhá nejdemokratičtější země na světě
NEJHORŠÍ SKÓRE V HISTORII INDEXU
Průměrné celosvětové skóre v Indexu demokracie 2020 kleslo z 5,44 v roce 2019 na 5.37 v roce 2020. To je nejhorší skóre od roku 2006, kdy byl poprvé vyroben.
„Výsledek za rok 2020 představuje výrazné zhoršení a byl způsoben z velké části, ale ne výhradně vládou nařízená omezení individuálních svobod a občanských svobod k nimž došlo po celém světě v reakci na pandemii koronaviru,“ uvádí se ve zprávě.
Zhoršení globálního skóre v roce 2020 bylo způsobeno poklesem průměrného regionálního skóre na celém světě, ale zejména velké poklesy v regionech ovládaných „autoritářským režimem“ v subsaharské Africe a na Středním východě a v severní Africe.
NEJDEMOKRATIČNĚJŠÍ ZEMĚ SVĚTA 2020
Prvních 23 zemí na seznamu, které jsou považovány za plné demokracie, je v čele Norsko (se skóre 9,81), následované Islandem (9,37) a Švédskem (9,26).
Španělsko je se skóre 8,12 na 22. místě na světě, sestupně o 5 pozic oproti roku 2019 (pouze 0,13 bodu nás dělí od kategorie „slabá demokracie“).
Dokončení top 10: Nový Zéland (na 4. místě s 9,25), Kanada (5. místo s 9,24), Finsko (6. místo s 9,20), Dánsko (7. místo s 9,15), Irsko (8. místo s 9,05) a Austrálie Y Holandsko (který se dělil o 9. místo s 8,96).
Pořadí od 11 do 23 je následující: Tchaj-wan, Švýcarsko, Lucembursko, Německo, Uruguay, Velká Británie, Chile, Rakousko, Kostarika, Mauricius, Japonsko, Španělsko a Jižní Korea.
Švédsko, třetí země v žebříčku demokracie
NEJMENŠÍ DEMOKRATICKÉ ZEMĚ NA SVĚTĚ V ROCE 2020
Pokud půjdeme na konec tabulky, najdeme země s autoritářskými režimy, z nichž tři jsou nejméně demokratické: Severní Korea (1,08), Demokratická republika Kongo (1.13) a Středoafrická republika (1,32).
Doplňují seznam deseti nejméně demokratických zemí světa: Sýrie, Čad, Turkmenistán, Laos, Rovníková Guinea, Tádžikistán, Jemen a Libye.
Nový Zéland je čtvrtý
KLÍČE K DEMOKRATICKÉMU INDEXU 2020
Některé z hlavních bodů indexu demokracie 2020 jsou následující:
Pandemická dilemata (život, smrt, uzamčení a svoboda):
Po celém světě v roce 2020 občané zažili největší omezení individuálních svobod, jaké kdy byly podniknuty vládami v době míru (a možná i v době války). Dobrovolné vzdání se základních svobod miliony lidí bylo možná jednou z nejpozoruhodnějších událostí v mimořádném roce.
Asie získá v roce 2020 tři nové „plné demokracie“ (Japonsko, Jižní Korea a Tchaj-wan):
Pandemie urychlila posun v globální rovnováze sil ze Západu na Východ. Asie zaostává za Západem z demokratického hlediska s pouze pěti „úplnými demokraciemi“ ve srovnání se 13 v západní Evropě a region má také sedm „autoritářských režimů“, zatímco západní Evropa nemá žádný. Nicméně, asijský region se zatím vypořádal s pandemií mnohem lépe než prakticky kterýkoli jiný, s nižší mírou infekce a úmrtnosti a rychlým ekonomickým oživením.
Asie získává tři nové „plné demokracie“: Japonsko, Jižní Koreu (na obrázku) a Tchaj-wan
Americká demokracie pod tlakem rostoucí polarizace a klesající sociální soudržnosti:
Výkon Ameriky v několika ukazatelích se v roce 2020 změnil, a to jak k lepšímu, tak k horšímu. Negativa však převážila nad pozitivy a udržela si svůj status „defektní demokracie“.
Hlavním pozitivním aspektem byla zvýšená politická participace zatímco mezi negativa patří extrémně nízká míra důvěry v politické strany a instituce, hluboká dysfunkce ve fungování vlády, rostoucí ohrožení svobody projevu a míra sociální polarizace, která téměř znemožňuje dosažení konsensu.
Tchaj-wan: Největší vítěz roku:
Hvězdou v indexu demokracie 2020, pokud jde o změnu skóre i pořadí, je Tchaj-wan, který přechází od „defektní demokracie“ k „plné demokracii“, poté, co se posunul o 20 míst ve světovém žebříčku z 31. na 11. místo. Skóre země vzrostlo více než kterákoli jiná v indexu pro rok 2020.
Mali a Togo, největší poražení v hrozném roce pro africkou demokracii:
Měřeno klesajícím skóre, Mali v západní Africe bylo v roce 2020 zemí s nejhoršími výsledky na svém indexu demokracie, protože bylo sníženo z „hybridního režimu“ na „autoritářský režim“. Mali se celosvětově propadlo o 11 míst, což je druhý největší propad v subsaharské Africe za Togem, které kleslo o 15 míst, dále v žebříčku „autoritářských režimů“.
Tchaj-wan: Největší vítěz roku
Západní Evropa ztrácí dvě „plné demokracie“:
V roce 2020 dvě západoevropské země, Francie a Portugalsko přešly z kategorie „plné demokracie“ do kategorie „defektní demokracie“. Třináct zemí v regionu je nyní klasifikováno jako „plné demokracie“ (nárůst z 15 v roce 2019) a sedm jako „chybné demokracie“, což je nárůst oproti pěti v roce 2019. Pouze tři země se v roce 2020 zlepšily (Itálie, Turecko a Spojené království) a 18 zaznamenalo pokles.
Demokratický odpad pokračuje pod krytím Covid-19 ve východní Evropě a Latinské Americe:
Těžko říci, zda by nedávné demokratické sestupování ve východní Evropě a Latinské Americe pokračovalo bez pandemie koronaviru. Tyto dva regiony obsahují pouze tři „úplné demokracie“ (všechny v Latinské Americe), ale sdílejí polovinu světových vadných demokracií (26 z 52). Zhoršení v obou regionech v roce 2020 odhalilo křehkost demokracie v době krize a ochotu vlád obětovat občanské svobody a uplatňovat nekontrolovanou autoritu v nouzové situaci.
Střední východ a severní Afrika si udržují nejnižší skóre:
Po subsaharské Africe, region Středního východu a severní Afriky zaznamenal druhý největší pokles v regionálním průměrném skóre v roce 2020, především kvůli dopadu omezení souvisejících s koronavirem na občanské svobody.
Francie a Portugalsko přecházejí od „plné demokracie“ k „defektní demokracii“