Andy Warhol (1928–1987), Marilyn Diptych, 1962. Tate, Londýn; zakoupeno 1980.
Ordago je již spuštěno. Ministr pro starožitnosti Khaled El Anany oznámil, že Egypt plánuje otevřít první fázi Velkého egyptského muzea v prosinci a narkomani z umění jsou již v šílenství. Jaké bude největší archeologické muzeum na světě útočí (zatím pouze) s kompletní sbírka tutanchamona – včetně šesti pohřebních vozů faraona – čekajících na správnou prezentaci téměř 50 000 kusů egyptského umění, které zabere jeho 48 hektarů půdy.
Mezitím, než se veškerá kulturní pozornost soustředí na zemi Nilu, vám chce současné umění připomenout to nejlepší z nejlepších posledních staletí a protiútoků tím, že vytáhne své dělostřelectvo: Miró, Warhol, Khalo, Guggenheim... Tyto Toto jsou výstavy, které si ještě musíte odškrtnout ze seznamu umění pro rok 2018.
**MIRÓ, GRAND PALAIS (DO 4. ÚNORA) **
Chronologicky je takto uspořádáno téměř 150 děl Joana Miró se záměrem lépe vysvětlit umělcovu technickou a stylistickou evoluci. Největší retrospektiva věnovaná Miró v letech zahrnuje obrazy, kresby, keramiku a sochy: „Objevit nebo znovu objevit život a dílo oddaného muže“, říkají v triptychu výstavy, kurátorem je Jean-Louis Prat, který byl ředitelem Maeghtovy nadace a přítelem malíř.
Pařížská výstava zahrnuje od prvních děl s větším kontaktem se zemí a inspirovaných krajinou Mont Roig až po pevné a pozdní tahy štětcem, procházející jeho snová obloha a obraz La Ferme, ujišťují, že od něj Hemingway koupil poté, co strávil celou noc od baru k baru a zvyšoval franky, dokud neměl dohodnutou částku.
Joan Miró, Le Carnaval d'Arlequin 1924-1925. Spojené státy, Buffalo. Sbírka Albright-Knox Art Gallery Místnost Fondu současného umění, 1940.
**FRIDA KAHLO: VYTVÁŘENÍ SE, VICTORIA & ALBERT (DO 2. LISTOPADU) **
Život Fridy Kahlo vyprávěl prostřednictvím jejího oblečení a věcí. Tak by se dala nejjednodušeji shrnout výstava, která shromažďuje – včetně šperků, kosmetiky, fotografií, dopisů, domorodých oděvů a dalších předmětů – více než 200 malířových předmětů. Ale ne, je to mnohem víc než to, Je to poprvé, co tyto intimní věci opouštějí svůj Modrý dům v Coyoacánu umístěn v roce 2004 za dveřmi koupelny.
Byl to samotný muralista Diego Rivera, její manžel, kdo je tam nechal uschovat a veřejné mínění o jejich existenci nevědělo až do roku 2007. Dnes jsme díky vynikající konzervátorské a restaurátorské práci Hildy Trujillo, ředitelky Muzea Fridy Kahlo, můžete zjistit v londýnské Victoria & Albert jak Frida vylepšila svou identitu rtěnkou Everything's Rosy od Revlon a ebenovými očními linkami. Pozorujte také její barevné domorodé mexické oděvy spolu s portréty či autoportréty, na kterých je umělkyně nosila, a na vlastní kůži tak uvidíte, jak byl její styl základní součástí poselství, které chtěla svými díly sdělit.
Frida Kahlo na lavičkovém karbonovém tisku 1938, foto Nickolas Muray.
**ANDY WARHOL – OD A DO B A OPĚT ZPĚT, WHITNEY MUZEUM (DO 31. BŘEZNA)**
je o dosud nejvýznamnější monografická výstava o Warholovi a první retrospektiva umělce pořádaná americkou institucí od roku 1989. Už jen z tohoto důvodu je návštěva tohoto newyorského muzea nutností. Některé z více než 350 kusů, které výstavu tvoří, jsou navíc poprvé, kdy sdílejí prostor, takže Andy Warhol-Od A do B a zase zpátky je zásadní pro pochopení umělcova díla jako souvislého celku, ve kterém jeho ikonické popové serigrafie jsou životně důležité, stejně jako jeho rané ilustrace nebo jeho experimentální filmová tvorba ze 70. let.
„Málokdo měl možnost vidět tak hloubkovou prezentaci jeho kariéry a vysvětlit měřítko, zářivé barvy a bohatost materiálu samotných objektů. Tato výstava, která se představí ve třech městech, umožní návštěvníkům zažít práci jedné z nejvýznamnějších amerických kulturních osobností a také lépe porozumět Warholovu uměleckému géniu a odvážnému experimentování,“ řekl Adam D. Weinberg, ředitel Whitney Museum.
Andy Warhol (1928–1987), Mao, 1972. The Art Institute of Chicago; Kupní cena manželů Franka G. Logana a fondy Wilson L. Mead, 1974.
**1948: BIENÁLE PEGGY GUGGENHEIM, KOLEKCE PEGGY GUGGENHEIM (DO 14. LEDNA) **
Svět umění nedoceňuje roli Peggy Guggenheimové v její nejnovější historii. NÁS milujeme jeho nekonformnost, jeho vzpouru, jeho „dobré oko“, jeho sponzorství a pozdní sběratelství a jeho zájem na ochraně velkých děl před nacistickým zničením. Z tohoto důvodu stojí za to si čas od času připomenout umělecké milníky, kterých dosáhla neteř Solomona R. Guggenheima (ano, její strýc byl tím, kdo založil stejnojmennou nadaci, která spravuje a řídí muzea v New Yorku a Bilbau) .
Tato přehlídka je určena k připomenutí 70. výročí vystavení sbírky Peggy Guggenheimové v řeckém pavilonu na 24. bienále v Benátkách. K tomu – a díky dokumentům, fotografiím a dopisům z té doby – scéna navržená v roce 1948 benátským architektem Carlem Scarpou bude částečně přebudována hostit vybraná díla, ke kterým se připojí několik dalších zapůjčených z různých institucí, např. skladba č. 113 (1939) Friedricha Vordemberge-Gildewarta (Guggenheim) nebo skladba (1936) Jeana Héliona (Muzeum Tel Aviv Umění).
Peggy Guggenheim v řeckém pavilonu vedle dvou děl Joana Miró, na bienále v Benátkách 1948.